In Memoriam

Endy - náš první pejsek

12.8.1990 - 7.11.2001

Narodil se u našich známých v Dubně u Příbramy fenečce Kiky. Byl to bílý německý špic. Neuvěřitelně hodný pejsek a stejný balónkový maniak, jako je Barnei, možná i větší. Byla jsem ještě hodně malá, když jsme si pro něho jeli. Měl 3 sourozence, dva brášky a jednu sestřičku. Legrace byla, když si babička vybírala štěně. Když jsme tam přijeli, běhalo tam pár malinkých bílých kuliček a všechny byly stejné. Tak si vybrala toho, který byl na hlavičce ušpiněný od šmíru, protože podlezl pod autem. Jenže než si naši stihli vypít kafe, stačili se umazat i ostatní, protože jsem s nima běhela po zahradě a oni prolézaly všude možně. Ale nakonec babička vybrala, a tak jsme si domu odváželi to malé stvořeníčko, které nás cestou stihlo počůrat.

Dokud ještě dědeček žil, trávili spolu dny od jara do podzimu na chatě a dědeček ho naučil základní poslušnost. Mně bylo tenkrát pět, takže já ho spíš mučila, než abych ho něčemu učila :-) Když už jsem byla ve věku, že bych s nim mohla cvičit, tak už byl starý... Zemřel v 11 letech na rakovinu... Nedalo se mu už pomoci a já tak ztratila nejlepšího přítele. Trvalo 4 roky, než mi naši dovolili dalšího psa... A za to jim moc děkuji, protože Barnei pro mě moc znamená!!!